JAK DĚTI NAUČIT, ABY SE NEBÁLY A NEŠTÍTILY BROUČKŮ – DRAHOKAMŮ PŘÍRODY
Když jsou malinké, přírodu a její obyvatele zkoumají beze strachu a s velkým zájmem... často si však postupně - zejména načítáním chování a reakcí svých rodičů : ) - jisté obavy, nebo dokonce odpor, vůči některým živočichům vypěstují, a nesou si je pak až do dospělosti... nejčastěji jsou to obavy z brouků a hmyzu obecně.
Brouci jsou ale jedním z nejrozmanitějších a nejpestřejších živočišných druhů na světě. Až na několik málo jedinců, jsou svojí různorodostí, zbarvením či tvarem, opravdovými klenoty přírody (některé skutečně vypadají jako ty nejvzácnější drahokamy), pastvou pro oči a důkazem toho, jak je příroda neuvěřitelně čarovná.
Já vybrala broučky jako téma pro Puntíkovánky právě proto, že mě fascinuje, co dokázala příroda vytvořit a jak se na broučcích krásně "vybláznila", a přitom na ně spousta lidí (a potom i jejich dětí) reaguje zděšením.
V průběhu kreslení jsem pak narazila na zajímavý článek How to help a child overcome a fear of bugs, ve kterém se píše i to, že v odbourávání strachu pomůže i procházení zajímavých zvukových a obrazových materiálů o broucích.
A tak by bylo super, kdyby byly jedním z takových "odbourávacích" materiálů třeba fufovy broučkové Puntíkovánky.
Článek How to help a child overcome a far of bugs si můžete v angličtině přečíst tady. Já se vám jej níže pokusím z části přeložit - svými slovy přetlumočit - a taky trochu doplnit.
Za mě nejdůležitější zprávou je, že to, jak děti na brouky reagují a budou reagovat, ovlivňuje především to, jak na ně reagujete vy sami.
Trpíte-li tedy vy sami pocitem, že brouci jsou něčím, čeho je třeba se bát nebo štítit, nejprve budete muset zapracovat sami na sobě.
Ze dne na den se milovníkem brouků samozřejmě nestanete. Když se vám však podaří na začátek alespoň kontrolovat své reakce a nedávat strach či odpor najevo, můžete se pomalu a zábavnou formou učit spolu s dětmi. Časem tak třeba zjistíte, že není čeho se bát, ba naopak... je co obdivovat.
1. KONTROLUJTE SVÉ VLASTNÍ REAKCE
1. Nejdřív ze všeho se zamyslete nad tím, jak vy sami reagujete na brouky.
Pokud před každým broukem, na kterého narazíte, ucuknete, nebo jej rovnou zašlápnete či zaplácnete, jak to asi budou vnímat vaše děti? Váš strach se může snadno stát jejich strachem a vy z nich (často nechtěně) vychováte klasické zadupávače všeho, co se kde mihne : ).
Pozorováním sebe sama si tak můžete své reakce uvědomit, a začít reagovat lepším a pozitivnějším způsobem.
2. Pokud vám brouk přistane na ruce nebo na rameni, jednejte hlavně v klidu a uvolněně.
Ne všichni brouci jsou zcela neškodní – i brouci mají ve svých řadách zloduchy : ). Sedne-li si na vás tedy nějaký takový známý zloduch, v klidu, jemně a opatrně, jej setřeste (jste-li venku), přesuňte se mimo jeho dosah, nebo (je-li to nevyhnutné) jej odchyťte a zlikvidujte.
pozn. Občas je proti některým škodlivým či nebezpečným druhům hmyzu nutné zakročit. Ano, například na takovém klíštěti neshledávám nic krásného, milého či užitečného ani já – největší milovník zvířat na světě :). Můžete tak dětem ukázat i to, jakým způsobem je vhodné je například odstranit. U malých dětí jen jednoduše namodelovat situaci a způsob, jakým by měly zakročit a až budou starší, nechat je, aby jednaly samy.
Neškodného brouka si ale naopak můžete nechat lézt po ruce, chvíli jej společně pozorovat a pak ho opatrně pustit zpět do přírody. Sledovat, kam jde, jestli je nějak zbarvený, vymyslet mu jméno apod.
Především se ale vyhněte křiku, zběsilému útěku nebo zjevnému strachu.
3. Odstraňte ze svého slovníku slova založená na strachu.
Věci, které říkáte mají velký vliv na to, jakým způsobem se dítě učí vnímat svět a jeho obyvatele : ).
Proto, kdykoliv můžete, používejte ve spojitosti s brouky (hmyzem, zvířaty,…) pozitivní a milá slova.
Namísto křiku, nepříjemných grimas a vět jako: „Fůůůůj, dejte to pryč.“, řekněte raději: „Vypadá to, že nás navštívil nějaký malý přítel.“
Ve chvíli, kdy jste si už sami uvědomili, že se opravdu není čeho bát a štítit, nebo jste alespoň začali kontrolovat své vlastní reakce, můžete začít pracovat na tom, jak budou s brouky vycházet vaše děti.
2. POMÁHEJTE DĚTEM S POZITIVNÍM PŘÍSTUPEM K BROUKŮM
Pokud už v sobě děti nějaký ten strach vypěstovaný mají, pomozte jim, aby se ve společnosti brouků cítily pohodlně a bezpečně.
1. Objeví-li se nějaký ten brouček, uklidněte je, ale neodvádějte je pryč.
Zmírněte jejich strach, ale nedovolte jim, aby hned utíkaly pryč jen proto, že se tu najednou objevil nějaký ten chrobák. Dokonce, i pokud se rozruší, pokuste se je utěšit přímo v přítomnosti brouka.
Postupem času si tak na brouky zvyknou, získají kontrolu, zjistí, že se ve skutečnosti opravdu nemusí bát a nebudou hned propadat panice jako dříve.
Pokud je naopak odvedete pokaždé, když se objeví nějaký brouk (nebo hmyz obecně), jen budete jejich strach posilovat.
2. Naučte je rozdíly mezi škodlivými a neškodnými brouky.
Pomozte jim rozpoznat potenciálně nebezpečné brouky, jako jsou klíšťata, komáři, vosy a pavouci, naproti nevinným broukům jako jsou kobylky, berušky a jiné.
A naučte je v situacích, kdy se se škodlivými či nebezpečnými brouky setkají, odpovídajícím způsobem jednat. Naučte je, že například křik může některé brouky poplašit a ve skutečnosti způsobit, že dítě štípnou nebo kousnou. Klidné, pomalé a rozvážné reakce ale chrání každého.
3. O broucích a strachu z nich debatujte i tehdy, když široko daleko žádní brouci nejsou.
Můžete se dětí zeptat, proč se jich bojí, nebo co se jim na nich nelíbí. Třeba zjistíte, že se bojí, protože vy se bojíte :). Nebo proto, že jim kamarádi řekli, že brouci jedí lidi. Vy tak budete mít možnost vyvrátit jim spoustu nesmyslů či mýtů a naopak jim o broucích říct něco zajímavého a užitečného.
4. Velkým pomocníkem v boji proti strachu jsou animované filmy a seriály o broucích a hmyzu – Život brouka, Mravenci, Mrňouskové a další. Děti tak mohou zábavnou formou nahlédnout do čarovných světů všech těch malých stvoření a zjistit, že se brouci celý den jen nepotácí bez cíle sem a tam, neříkají si: „Hele, támhle toho kluka teď pořádně vyděsím.“, a že se nás často bojí víc, než my jich.
A navíc… to, že dítě vnímá nějakého brouka skrz animovanou postavičku, může zmírnit strach, který z něj pociťuje v reálném světě.
5. Probírejte se spolu knihami, filmy a obrazovými i zvukovými materiály o broucích. Hledejte pro děti co nejzábavnější, nejbarevnější a nejzajímavější informace o nich.
Povídejte si o zajímavých věcech, které brouci dělají, jako je opylování rostlin nebo budování ekosystémů. Díky tomu budou brouci méně děsiví a mnohem zajímavější.
Vyhledejte nejmenší, největší, nejzajímavější nebo nejbarevnější brouky.
Já vybrala pro Puntíkovánky 15 zcela odlišných broučků - nejznámější brouky, které můžeme najít u nás, ale i ty neobvyklé a velmi vzácné. Děti tak můžou puntíkovat berušku, roháče, střevlíka, zlatohlávka či tesaříka, ale i 18 cm dorůstajícího Herkula antického nebo klenot skarabeusů - stříbrného Chrysina limbata.
6. Poslouchejte zvuky brouků.
Bojí-li se dítě zvuků, které brouci vydávají, zaměřte se i na ně… poslouchejte cvrkot cvrčků, zvuk chroustů, pohybů křídel, cvakání,… a vyhledejte si společně informace, co ve skutečnosti daný brouček dělá, když tyto zvuky vydává. Dozvíte se spoustu zajímavého, a jakmile ty zvuky dítě příště uslyší, nebude se bát, protože bude vědět, že broučci jen mávají křídly nebo lákají samičky na rande : ).
7. Vydejte se na výlet a zaměřte se na pozorování brouků.
Jakmile se úzkost dítěte zmenší, vydejte se na výlet a pozorujte brouky přímo v přírodě. A začněte klidně na místě, které je dítěti blízké, např. na zahradě.
Pomoci získaných informací (z knih, filmů, nahrávek,…) se pokuste brouka identifikovat a něco zajímavého si o něm říct.
8. Navštivte zahradu, výstavu nebo muzeum, kde se nachází živí brouci, které můžete pozorovat.
Děti navíc mohou sledovat reakci jiných dětí, které jsou z brouků nadšené a pozorují je s velikým zájmem. I to může výrazně pomoci snížit jejich strach.
9. Když už po strachu nezbude ani památka, zvažte, jestli si nepořídíte domeček pro broučky.
Domeček pro brouky můžete koupit ale i společně postavit. Na zahradě, v blízkém lese,… pak budete mít jedinečnou příležitost je pozorovat, krmit a nakonec třeba chovat celou kolonii brouků : ).
Tak co? Myslíte, že svůj strach zvládnete? Že se alespoň pokusíte objevit kouzlo těch malých stvoření, která jsou (až na pár výjimek) opravdu neškodná a bojí se nás víc, než my jich?
Fufo vám k tomu objevování rád nabídne svoje puntíkované broučky, spoustu třpytivých, perleťových i neonových vodových barviček a vzorované puntíkovací válečky. S tím vším si mohou děti napuntíkovat brouky podle svých představ a fantazií a zjistit tak, že jsou to opravdu zajímaví živočichové.
Když navíc přibalíte i nějakou efektní Coliro akvarelku na krovky, díky níž se budou lesknout a třpytit do daleka, jsem přesvědčená, že strach a obavy budou pryč :).
❤
© 2021 Lenka Křupalová